12.6.2020 proběhlo (virtuálně) letní celonárodní setkání Association of Radical Midwives UK, jehož ústředním tématem byl návrh nových doporučení NICE pro vyvolávání porodu.
Na setkání promluvily:
Hannah Dahlen (porodní asistentka působící v Austrálii), která společně s týmem dalších výzkumníků nedávno publikovala výzkum zaměřený na následky indukce porodů u zdravých žen (shrnutí jejího příspěvku v češtině).
Florence Wilcock – lékařka s atestací gynekologie/porodnictví, působící v Kingston Hospital, UK. Její vstup si můžete poslechnout, je to 60 epizoda podcastu ObsPod – Overdue.
Margaret Jowitt, autorka knih Childbirth Unmasked a Dynamic Positions in Birth. Částečně navázala na příspěvěk Hanny Dahlen. Mluvila o statistikách mrtvorozenosti a jak jsou prezentovány a dávala je do souvislosti s indukcí porodu a poškozováním žen a dětí indukcemi. Upozornila na to, že přenášení sice má svá rizika, ale stejně tak má nemalá rizika i vyvolávání porodů. Mluvila o fyziologii začátku porodu a riziku ruptury dělohy, když je tělo ženy tlačeno do porodu, ačkoliv na porod ještě není připraveno.
Kirsty Mearns – vyprávěla o péči, kterou dostala během svého těhotenství, její syn se narodil 42+6 (dle ultrazvukového termínu, dle termínu podle Kirsty 42+1). Vypovídala o své zkušenosti, kdy byla podrobena zastrašování ze strany některých lékařů, ačkoliv byla o rizicích velmi dobře informována, často lépe, než samotní lékaři, se kterými přišla do kontaktu.
Všichni účastníci diskutovali, co je potřeba poslat ke konzultaci nově navržených NICE doporučení, účastnice daly dohromady seznam témat, která je nutné pro nové doporučení NICE lépe propracovat, padly návrhy na zařazení několika publikovaných výzkumů o vyvolávaných porodech, které zatím v návrhu NICE chybí a také se debatovalo o nutnosti zařazení a zhodnocení populačních dat, která jsou v rozporu s výsledky randomizovaných studií. Zejména to, že z některých randomizovaných studií vyplývá, že indukce neovlivňuje počty porodů císařským řezem, populační data ale jasně ukazují, že císařských řezů je u indukovaných porodů dvojnásobek, ve srovnání s porody začínajícími spontánně.
Účastnice se také shodly na tom, že je potřeba lépe zkoumat vliv indukovaných porodů na zdraví žen i dětí, krátkodobé i dlouhodobé a že je potřeba se ženami otevřeně mluvit o průběhu vyvolávaného porodu a jak se od spontánního porodu liší. Je také potřeba se více věnovat tomu, jak ženy vyvolání porodu prožívají a zpětně hodnotí. Několik účastnic potvrdilo, že se ženami často řesí traumatické zážitky z indukce.
Diskutovalo se také o nepřesnosti ultrazvukových termínů. O tom, že je prvotrimestrálním ultrazvukem stanovený termín považován v současné době za zcela dogmatický a to i v případech, kdy žena ví, kdy k početí došlo a s UZ termínem se toto datum neshoduje. Zkušenosti mnoha porodních asistentek jsou takové, že ultrazvuk termín porodu často odhaduje dříve, než jaký je termín skutečný a ženy jsou tak tlačené do vyvolání porodu kvůli přenášení, ačkoliv ještě fakticky nepřenáší.
Jedna z účastnic mluvila také o speciální Poradně pro ženy po termínu porodu, se kterou mají v jejich nemocnici velké úspěchy – nabízejí například aromaterapii nebo akupresuru a díky této speciální poradně se podařilo snížit počet porodů vyvolávaných kvůli přenášení.
Midwife Club with Lenka 